Co je overthinking
Overthinking znamená nadměrné přemýšlení o situacích, rozhodnutích nebo problémech. Člověk
neustále analyzuje situace, rozhodnutí nebo problémy do té míry až ho to paralyzuje, stresuje nebo
mu to brání v akci. Místo řešení situace se objevuje úzkost, nerozhodnost nebo psychické vyčerpání.
Jak se overthinking projevuje
- Neustálé analyzování minulých chyb: „co by, kdyby…“
- Obavy z budoucnosti a tvorba katastrofických scénářů: „co všechno se může pokazit…“
- Paralýza analýzou: „čím víc možností/informací, tím těžší rozhodování“
- Přehnané přemýšlení o tom, co se myslí ostatní: „řekl/a jsem to špatně, vypadal/a jsem …“
- Strach ze selhání nebo chyb: „když to pokazím, stane se…“
- Neustálé hledání skrytých významů v tom, co ostatní říkají nebo dělají: „tvářil/a se tak,
protože…“
Důsledky overthinkingu
Stres z overthinkingu může způsobovat problémy jako je hormonální nerovnováha, nespavost a
fyziologické změny v některých oblastech mozku, které mohou vést až k depresi. Specifický může být
také overthinking ve vztahu, který může vytvářet napětí plynoucí z nejistoty a tím zvyšovat riziko
konfliktů. Overthinking je také zodpovědný za nerozhodnost a odkládání důležitých kroků, brání
odpočinku a kvalitnímu spánku nebo snižuje sebedůvěru a pocit kontroly nad vlastním životem.
Overthinking se často projevuje u lidí s nízkým sebevědomím nebo příliš vysokými nároky na sebe, u
lidí s úzkostmi nebo u lidí s ADHD.
Jak může úzkost podporovat vznik overthinkingu
- Mozek je v režimu „hledání hrozeb“ – úzkost aktivuje amygdalu, která vyhodnocuje nebezpečí. Když je přehnaně aktivní, mozek analyzuje každý detail a hledá potenciální hrozby, i když ve skutečnosti nejsou reálné.
- Potřeba kontroly – úzkostní lidé se často snaží přemýšlením předcházet nejhorším scénářům, ale místo řešení se jen více zamotávají do svých myšlenek a obav.
- Neschopnost „nechat být“ – úzkost ztěžuje schopnost pustit nepříjemné myšlenky a uzavřít nejasnosti, což vede k nekonečné analýze.
- Přehnané sebeuvědomění – lidé s úzkostí velmi často přemítají nad tím, jak působí na ostatní, jestli něco řekli špatně nebo co by měli udělat jinak
Jak overthinking ovlivňuje vznik úzkosti
Mysl a tělo jsou velmi úzce propojené. Přehnané přemýšlení se tak velmi negativně projeví i na úrovni tělesné. Overthinking může vést k pocitům silného napětí, zažívacím potížím, pocitům tlaku, problémům se spánkem nebo bolestem hlavy a celkovému vyčerpání. Tyto projevy pak spouští nebo podporují v těle procesy typické pro úzkost. Riziko úzkosti zvyšuje také držení mysli v tzv. katastrofickém módu – když si člověk neustále přehrává obavy může se stát, že je mozek začne považovat za skutečnou hrozbu. Další významným faktorem ovlivňující vznik nebo zhoršování úzkostných stavů je přílišná analýza, která může vést až k paralýze a tím vyvolat ještě větší pocit bezmoci a nejistoty.
Několik tipů, jak přerušit kruh overthinkingu a úzkosti
- Práce s úzkostí – dechová cvičení, relaxace, mindfulness
- Přerušení myšlenkové smyčky – přesměrovat pozornost na něco aktivního (např. pohyb,
kreativní činnost) - Zpochybnění myšlenek – „Je to, co si myslím, opravdu pravda? Mám pro to důkaz?“
- Pravidlo 5 – 5 – 5 – „Bude na tom záležet za 5 minut? 5 dní? 5 let?“
- Dát si „čas na přemýšlení“ – vyhradit si např. 10 minut denně a pak téma neřešit
Úzkost a overthinking jdou ruku v ruce, ale pokud zvládneme jedno, můžeme tím oslabit i to druhé.
Nejde o to úplně zastavit přemýšlení, ale učit se ho regulovat.